Historie > Kapitola 2
V časech dávno minulých, když Titáni odešli z Azerothu, jejich děti, známí jako zemští, pokračovali v hloubení a střežení jam světa. Zemští byli většinou lhostejní k dění „tam nahoře“ a toužili pouze po opracovávat jámy temných hloubek země.
Když byl svět rozdělen implozí Studny Věčnosti, zemští byli prudce zasaženi. Navíjejíc bolest samotné země, ztratili velkou část jejich identity a zapečetili se v kamenných komorách, kde byli stvořeni. Uldaman, Uldum, Ulduar…to byla jména pradávných Titánských měst, kde se zemští poprvé vyformovali v to co jsou. Skrytí hluboko pod světem, žili zemští v míru téměř osm tisíciletí.
Bohužel je však nejasné co je probudilo. Zemští uzavření uvnitř Uldamanu, časem vstali z jejich dobrovolného spánku. Tito zemští zjistili, že se během spánku významně změnili. Jejich hrubá kamenná kůže se změkčila a stala se z ní obyčejná hladká kůže, i jejich moc nad skálami a zemí oslábla. Stali se smrtelnými bytostmi.
Sami sebe nazvali trpaslíky, a i poslední z Uldamanu se vydali brázdit probouzející se svět. Stále byli uklidňováni bezpečím a divy hlubokých míst a tak vyhledali obrovské království pod nejvyšší horou kontinentu. Svou zemi nazvali Khaz Modan („Hora Khaz“), na počest jejich Titánského tvůrce, Khaz’goroth. Stavějíc oltář svému Titánskému otci, vytvořili v samotném srdci hory mocnou kovárnu. A tak město rostlo kolem kovárny a je od té doby nazýváno Ironforge.
Trpaslíci byli od přírody fascinováni a přitahováni obráběním kamenů a drahokamů, a proto vyrazili k okolním horám pro bohatství a drahocenné minerály. Díky jejich práci pod zemí, zůstávali trpaslíci stále izolováni od záležitostí jejich povrchových sousedů.
|