WoWka

Bez obrazku

Menu

Průvodce pro začátečníky

Achievements

Historie
Patch
Mapa stránek
 

Hra

Úvod do hry
Přehled
Rasa
Povolání
Profese
Frakce
Předměty
Doprava
Svět
Města
Lokality
Dungeony a Raidy
Průvodce hráče
Player vs. Player
F. A. Q.
 

Datadisky

Mists of Pandaria
Cataclysm
Wrath of The Lich King
Burning Crusade
 

Sekce

Kouzla Cataclysm

Kouzla Cataclysm Pets

Kouzla WotLK
Kalkulátor talentů EN

Bojový peti

Eventy
 
Bez obrazku

Historie > Kapitola 2

Časový přehled | Kapitola 1 | Kapitola 2 | Kapitola 3 | Kapitola 4 | Kapitola 5 | Kapitola 6

 

Kapitola II
Válka tří kladiv

Zakládání Quel’Thalas | Arathor a trollí války | Tirisfalští Ochránci | Ironforge - Probuzení trpaslíků
Sedm království | Aegwynn a dračí lov | Válka tří kladiv | Poslední Ochránce

Trpaslíci z Ironforge žili v klidu a míru po mnohá dlouhá staletí. Jejich společnost rostla rychle na omezení hranicemi jejich horských měst. Ač mocný Vysoký Král, Modimus Anvilmar, vládl všem trpaslíkům s moudrostí a spravedlností , vznikly zde tři silné frakce.

Klan Bronzebeard byl veden zemanem Madoran Bronzebeard a držel vždy blízké vztahy k Vysokému králi a byl tradičním ochráncem města Ironforge. Klanu Wildhammer vládl Khardros Wildhammer, obýval předhoří a skladní útesy okolo úpatí hory a snažil se získat více vlivu uvnitř města. Třetí frakce se jmenovala klan Dark Iron a v jeho popředí stál kouzelník-zeman Thaurissan. Dark Iron se skrýval v nejhlubších stínech a osnoval plány proti ostatním klanům.

Na čas vládl mezi všemi frakcemi tenký mír, ale ten skončil, jakmile Vysoký Král Anvilmar odešel z trůnu kvůli svému stáří. Tři klany začali válčit kvůli vládě nad celou Ironforge. Nakonec vyhrál Bronzebeard, díky své stálé armádě, a vyhostil Wildhammer i Dark Iron z hory.

Khardros a jeho Wildhammerští válečníci se vydali na sever skrz brány Dun Algaz, a tam si založili své vlastní království na vzdáleném vrcholku Grim Batol. Tam prospívali a přestavěli svoje pokladnice. Thaurissan a jeho Dark Iron takto nežili. Vzteklí a ponížení jejich porážkou si slíbili, že se Ironforge pomstí. Vedouc jeho lid daleko na jih, postavil město (které pojmenoval po sobě) v Redridgeských horách. Prosperita a plynoucí léta trochu zmírnili jejich hořkost, jež Dark Iron cítili ke svým bratrancům. Po čase však Thaurissan a jeho kouzelnická žena Modgud vedli dva útoky jak proti Ironforge tak proti Grim Batol. Dark Iron dychtili, aby byl jejich celý Khaz Modan.

Armády Dark Iron udeřili na pevnosti jejich bratranců a téměř převzaly jejich království. Nicméně Madoran Bronzebeard nakonec dovedl svůj klan k rozhodujícímu vítězství nad Thaurissanouvou kouzelnou armádou. Thaurissan a jeho následovníci prchali zpět do jejich města, v nevědomí, že Modgudina armáda proti Khardrosovi a jeho válečníkům nedopadla o mnoho lépe.

Jak se střetli její armády a vojsko Khardrose, použila všechny své magické síly na nahnání strachu do srdcí nepřítele. Na její příkaz se pohnuly stíny a temné věci z hlubin země se plazili nahoru, ve snaze přikrást se k Wildhammerské armádě. Nakonec se Modgud podařilo prolomit brány a mohla obléhat samotnou pevnost. Válečníci Wildhammer zoufale bojovali proti nepříteli a Khardros se brodil skrz masy rozzuřených nepřátel, aby skolil královnu Modgud. Po smrti královny se Dark Iron rozhodli utéci před běsněním Wildhammer do pevnosti jejich krále. Jenže po cestě narazili pouze na armádu Ironforge, která přišla na pomoc klanu Wildhammer. Proti dvěma armádám neměli vojáci z Dark Iron šanci a byli brzo rozdrceni.

Spojené armády Ironforge a Grim Batol se vydali na jih s cílem zničit Thaurissana a jeho Dark Iron jednou pro vždy. Nedošli však daleko, když Thaurissanův vztek zapříčinil kouzlo nezměrných proporcí. Chtějíc vyvolat nadpřirozeného nohsleda, který by zajistil jeho vítězství, Thaurissan vyzval k poslušnosti prastaré síly spící pod světem. K jeho úleku a nakonec i zhoubě zjistil, že stvoření jež přivolal, bylo strašnější než jeho nejhorší noční můra.

Ragnaros nesmrtelný pán ohně a všech ohnivých elementálů, byl vyhnán Titány ještě když byl mladý. Nyní ho však osvobodilo Thaurissanovo přivolání a on znovu vybuchl do bytí. Ragnarosovo strašné znovuzrození do Azerothu, zapříčinilo zničení celých Redridgeských hor a tam, kde byl kdysi jejich střed, teď bouřil ohromný vulkán. Vulkán, známý jako Blackrock Spire byl ohraničován Pálicí roklinou ze severu a Hořícími pláněmi z jihu. Ač samotný Thaurissan byl zabit silami, které on sám rozpoutal, jeho bratři byli zotročeni Ragnarosem a jeho ohnivými elementály. Oni zůstávají uvnitř Blackrock Spire až dodnes.

Vidouc hrůzné zpustošení a ohně šířící se přes jižní hory, král Madoran a král Khardros zastavili svá vojska a spěšně se obrátili zpět k jejich královstvím, neochotní čelit děsivému Ragnarosvu hněvu.

Vojska klanu Bronzebeard se vrátila zpět do Ironforge, opravit jejich slavné město. Wildhammerští se také vrátili domů do Grim Batol, jenže smrt Modgud zde zanechala zlou skvrnu, která zapříčinila neobyvatelnost tohoto města. Jejich srdcí se zmocnila hořkost nad ztrátou jejich milovaného města. Poté co odmítli nabídku krále Bronzebearda, aby bydleli v Ironforge, se vydali na sever do zemí Lordaeronu. Usídlili se v bujných lesích Hinterlands a postavili město Aerie Peak, kde žili blíže k přírodě a dokonce ve spojení s mocnými gryfony.

Aby si trpaslíci z Ironforge udrželi vztahy a mohli obchodovat s jejich bratranci, postavili dva velké oblouky, zvané Thandol Span, aby zbudovali most mezi Khaz Modan a Lordaeronem. Vzpružené vzájemnými obchody obě království prosperovala. Po smrti slavných králů Madorana a Khardrose jejich synové pospolu vytesali veliké sochy na počest jejich otců. Tyto dvě sochy se stali hlídkou nad průchodem do jižních zemí, které se stali vulkanickými po probuzení ohnivého Ragnarose. Ony sloužili nejen jako upozornění pro všechny, kdo by chtěli útočit na jejich země, ale také připomínali jak Dark Iron zaplatili za své zločiny.

Dvě království si udržovali blízké vztahy po několik let, ale Wildhammer byli hodně poznamenáni událostmi, jež se odehráli v Grim Batol. Zvolili si bydlení nad zemí na hoře Aerie Peak, namísto budování tunelů uvnitř hory. Ideologické rozdíly mezi oběma klany trpaslíků nakonec vedli k rozdělení jejich cest.

 

 

 

 

 

„Když už člověk jednou je, tak má koukat aby byl. A když kouká, aby byl a je, tak má být to, co je a nemá být to, co není, jak tomu v mnoha případech je.“ Jan Werich